Více než písek

Zeolit je minerál, docela nenápadný a na první pohled byste do něj bez patřičných znalostí neřekli, že dokáže mnohem víc, než jen obyčejný písek. Těží se v oceánech a mořích, ale také na pevnině (naleziště je i v České republice a na Slovensku) a zpracovává se (drtí) do různých frakcí. Díky tomu je využitelný v mnoha aplikacích v průmyslu i v zemědělství, kupříkladu pro udržení vláhy v půdě, pro potřeby úpraven pitné a odpadní vody a samozřejmě jako filtrační médium.

Filtrace je asi tím zásadním, proč se lidé obtěžují nahrazovat jím křemičitý písek. Je to dáno vnitřní krystalickou strukturou Zeolitu, které je natolik nezvyklá, že překvapí každého, kdo si ji prohlíží pod mikroskopem. Čím vás překvapí?

Uvnitř se nachází systém chodbiček, jakýchsi pórů, připomínajících výtrusy hub a zde se mohou dobře zachytit různé mechanické nečistoty. Plocha chodbiček je natolik velká, že by pouhá hrst kamínků jimi pokryla celý strahovský spartakiádní stadion.

Co ještě umí Zeolit

Plocha vnitřních chodeb Zeolitu výrazně převyšuje filtrační schopnosti písku, jehož ostré hrany zrnek zachytí to, co do bazénu nepatří, ale tím to ještě nekončí. Minerál navíc velmi ochotně „spolupracuje“ s chemikáliemi ve vodě či v ovzduší, absorbuje je a celkem bez problémů s nimi vyměňuje některé ionty. Takový „směnný obchod“ se vyplatí hlavně v bazénové filtraci, neboť ponořením lidského těla pod hladinu okamžitě vzrůstá ve vodě koncentrace amoniaku. Abyste tomu rozuměli – amoniak není ? jen odpadní produkt obsažený v moči, je součástí i lidského (nebo zvířecího) potu. Zeolit jej zachytí a do vody naopak uvolní ionty vápníku, sodíku, hořčíku a draslíku, zkrátka potřebné prvky pro alkalizaci vody.

Máte tu tedy za pár korun dokonalé filtrační médium, které znají nejen majitelé bazénů a vířivek, ale také akvaristé a chovatelé, kteří jej využívají jako podestýlku a stelivo.