Je to dáno matkou přírodou a pravděpodobně geny. Některý jedinec tíhne ke studiu a učení do něj padá jaksi samo. Přečte a ví. Druhý jedinec je zase na učení slabší, zato si umí udělat to, co potřebuje.

Rozdíl mezi těmito dvěma jedinci je zcela jasný a markantní. Ve velké většině případů člověk, který má před i za jménem tituly vidí problém v přibití hřebíku, ten druhý mu to klidně udělá. Ale ten zase netuší, kde se píše ve slově zmije měkké i, nebo co je paragraf 321. A banální operaci slepého střeva by prostě nezvládl, protože nemá ani tušení kde je.

My si dnes vezmeme na paškál skupinu druhou, tedy těch, co neumí skoro nic, co se týče montování čehokoli. Tu první skupinu, ve které jsou muži, jenž si ve volné chvíli postaví v obýváku dvě, nebo tři lokomotivy pro dnešek vynecháme.

Nuže, skupina, jež ti první nazývají většinou „leváky“, či snad dokonce „lemply“, není takto hodnocena právem. Důvody jsou napsány nahoře v tomto článku. Prostě jim nebylo dáno, aby pochopili, že mezi „francouzákem“ a „francouzákem“ je rozdíl. Ve šroubováku vidí svého nepřítele a dát jim do ruky „flexinu“, napáchali by více škody než užitku, pokud by ji tedy dovedli vůbec zapnout.

Těmto lidem jsou určeny firmy, které zaměstnávají lidi ze skupiny první. Zvolme si názorný příklad. Pan XY s šesti tituly si objedná nábytek, ale jaksi opomene v objednávce zmínit jeho sestavení a montáž tak, aby držel pohromadě. Ne, ani návod mu není nic platný. Pro něj je to něco jako záhada hlavolamu. A proto je zde montáž nábytku Praha.

Stačí objednat muže z této firmy a ti v co nejkratší době přifrčí. A protože mají zkušenosti, nakonec to nedělají poprvé, za dvě hodinky je věc odbyta a mužové ti slavní montérští mohou byt, našeho fiktivního člověka opustit. A pozor, hlavně pro ženy je tato pomoc k nezaplacení, protože, ač právě ony umí třeba uvařit, jistě by dohromady obývací stěnu nedaly.